Přečíst si text, přehrát video nebo kliknout na tlačítko – pro většinu z nás běžná činnost, nad kterou se ani nezamýšlíme. Všichni se snažíme držet krok s neustále se zrychlujícím online světem.
Ale co lidé s nějakým omezením – zrakovým (např. barvoslepost, slabozrakost), sluchovým, pohybovým nebo kognitivním? Pro ně může být i jednoduchý úkon na webu značně složitý, nebo dokonce nemožný.
Přístupnost webu (accessibility) znamená vytvářet digitální prostředí vstřícné ke všem – bez výjimky. Přístupnost totiž není důležitá jen pro osoby s postižením, zlepšuje celkovou použitelnost webu, a tím i uživatelský zážitek (UX) pro všechny návštěvníky. Když je web dobře navržený, uživatel se lépe orientuje, rychleji najde, co potřebuje, a odchází spokojenější.
Přístupnost není bonus navíc. Je to znak kvalitního webu, který myslí na různorodost – a tu bere vážně.
Význam přístupnosti: Etika, zákon, byznys
Digitální inkluze a rovnost
Webová přístupnost je otázkou základní slušnosti a respektu. V digitálním světě by měl mít každý rovný přístup k informacím, službám a nákupům. Když přístupnost ignorujeme, vylučujeme z online prostředí miliony lidí – a tím jdeme také sami proti sobě.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 1 miliardu lidí s nějakou formou postižení – tedy 15 % světové populace. Přístupnost proto není okrajové téma. Je to otázka rovnosti a důstojnosti.
Právní rámec: Co říká zákon?
Přístupnost není jen dobrá vůle. V řadě případů je i povinností danou zákonem.
Zákon č. 99/2019 Sb. – platný v Česku od roku 2020. Týká se veřejných institucí, které musí zajistit přístupnost svých webových a mobilních aplikací dle standardu WCAG 2.1 (úroveň AA). Tedy například úřady, školy nebo nemocnice.
European Accessibility Act (EAA) – evropská směrnice přijatá v roce 2019. Od 28. června 2025 začne platit i pro vybrané subjekty v soukromém sektoru. Týká se e-shopů, bank, dopravních portálů, poskytovatelů e-knih a dalších digitálních služeb.
Nedodržení těchto norem může vést k právním postihům i ztrátě důvěry uživatelů.
Obchodní přínos
Přístupnost se vyplácí. Nejenže zvyšuje dosah webu a pozitivně ovlivňuje SEO, ale vede i ke spokojenějším uživatelům a vyšší míře konverzí.
Například:
83 % lidí s postižením preferuje přístupné weby.
71 % z nich opustí stránky s omezenou přístupností.
75 % uživatelů ocení použitelnost víc než cenu produktu.1
Přístupnost tak může být nejen konkurenční výhodou, ale i velmi podstatným faktorem růstu.
Základní principy přístupnosti podle WCAG
Standard WCAG (Web Content Accessibility Guidelines) definuje čtyři klíčové principy:
Vnímatelnost (Perceivable) – obsah musí být dostupný skrze různé smysly, např. zrak nebo sluch. Texty musí mít dostatečný kontrast, obrázky popisky (alt texty), video titulky.
Ovladatelnost (Operable) – uživatel musí být schopen web ovládat i bez myši – třeba jen klávesnicí nebo hlasem.
Srozumitelnost (Understandable) – obsah a ovládací prvky musí být jasné, předvídatelné a konzistentní. Text by měl být čitelný a přehledný.
Robustnost (Robust) – web musí správně fungovat na různých zařízeních a prohlížečích a být kompatibilní s asistivními technologiemi (např. čtečky obrazovky). Díky tomu je přístupný širokému spektru uživatelů bez ohledu na používanou technologii.
Praktické kroky pro zlepšení přístupnosti
1. Dostatečný kontrast textu a pozadí
Aby byl text čitelný i pro slabozraké uživatele nebo ty s barvoslepostí, je důležité zajistit dostatečný kontrast mezi textem a pozadím.
Například černý text na bílém pozadí nebo naopak.
Poměr kontrastu by měl být alespoň 4,5:1 pro běžný text a 3:1 pro velké nadpisy.
Obrázky musí mít alternativní text (alt text) popisující jejich obsah. To pomáhá lidem, kteří používají čtečky obrazovky.
Například u fotografie produktu ho popište jako „červené sportovní tenisky velikosti 42“.
Alt text by měl být výstižný a stručný, ale dostatečně informativní.
3. Klávesová navigace
Web by měl být ovladatelný bez myši – například pouze pomocí klávesnice.
Uživatelé by měli být schopni procházet menu, formuláře i tlačítka tabulátorem a klávesou Enter.
Vyhněte se ovládacím prvkům, co vyžadují myš (např. hover efekty bez náhradního přístupu).
4. Logická struktura obsahu
Používejte správnou hierarchii nadpisů (H1, H2, H3), odstavce a seznamy.
Nadpisy pomáhají orientovat se na stránce i lidem s kognitivními potížemi a usnadňují navigaci pomocí čteček obrazovky.
Členění textu na kratší úseky a používání odrážek zvyšuje přehlednost.
5. Titulky a přepisy u videí
Pro uživatele se sluchovým postižením je důležité, aby videa měla titulky nebo přepis.
Titulky zároveň pomáhají všem, například při sledování v hlučném prostředí.
6. Zamezení blikajících a rychle se měnicích prvků
Blikající animace nebo rychlé pohyby mohou vyvolat epileptické záchvaty nebo rozptylovat.
Pokud jsou animace potřeba, uživatel by měl mít možnost je vypnout.
7. Formuláře přístupné pro všechny
Každé pole by mělo mít popisek (label) viditelný i pro čtečky obrazovky.
Zobrazujte jasné chyby při vyplňování (např. „Zadejte platný e-mail“).
Nabídněte nápovědu nebo příklady formátu.
Nejčastější chyby zabraňující přístupnosti
Chybějící nebo nejednoznačné popisky u tlačítek a odkazů – např. „Klikněte zde“ neříká nic konkrétního. Nahraďte jej např. „Zobrazit ceník“.
Nedostatečný kontrast – světlý šedý text na bílém pozadí může vypadat elegantně, ale pro spoustu lidí je nečitelný.
Web nekompatibilní s čtečkami obrazovky – např. použití vizuálně hezkých prvků místo správných HTML značek. Čtečky tak obsah nemusí přečíst správně nebo vůbec.
Ovládání webu závislé pouze na myši – formuláře, menu nebo galerie, nereagující na klávesnici, znemožňují přístup lidem s pohybovým omezením.
Nedostatečné označení stavu formulářů – např. když se po chybě v odeslání formuláře neoznačí, co je špatně, nebo když není chyba vůbec čitelná pro čtečku.
Automatické přehrávání médií – zvuk nebo video, které se spustí bez souhlasu, může být rušivé a problematické nejen pro uživatele se zrakovým omezením, ale i pro všechny v rušném prostředí.
Mýty o přístupnosti
„Přístupnost je jen pro nevidomé.“
Přístupnost se netýká jen lidí se zrakovým postižením. Pomáhá i uživatelům se sluchovým omezením (např. titulky u videí), s motorickými obtížemi (např. ovládání webu klávesnicí nebo hlasem), s kognitivními poruchami (např. přehledná struktura a jednoduchý jazyk) nebo lidem s dočasným omezením (např. zlomená ruka, práce v hlučném prostředí). Dobře navržený přístupný web je snazší na používání pro každého.
„Je to drahé a složité.“
Pokud se přístupnost řeší už při návrhu webu, není finančně ani technicky náročná. Je mnohem levnější začlenit ji hned na začátku než ji dodatečně „lepit“ do hotového produktu. Navíc spousta doporučení (např. kontrasty, popisky, struktura) přirozeně vede k lepšímu UX.
„Stačí alt texty.“
Alternativní texty jsou důležité, ale tvoří jen malou část přístupnosti. Je třeba řešit i klávesovou navigaci, kontrast, hierarchii nadpisů, validní HTML, přehledné formuláře, čitelnost, chytré označení chyb a mnoho dalšího. Přístupnost je velmi komplexní téma.
„Naše cílovka nejsou lidé s postižením.“
To je častý a nebezpečný omyl. Podle WHO má více než miliarda lidí na světě nějakou formu zdravotního postižení. Navíc každý z nás se může dočasně stát „znevýhodněným“ uživatelem – například když drží dítě, používá telefon na slunci, má nízké připojení nebo krátkodobé zranění. Přístupnost zajišťuje inkluzi a lepší použitelnost pro všechny.
7 rychlých způsobů, jak otestovat přístupnost
1. Použijte jen klávesnici (bez myši)
Projďete stránku za pomoci:
Tab – přecházení mezi prvky (např. tlačítko, odkaz, vstupní pole, rozbalovací nabídku).
Enter – aktivace tlačítek/odkazů
Shift + Tab – přesune fokus zpět na předchozí interaktivní prvek.
Pokud se nic nestane nebo se nikam nedostanete, je to spolehlivý znak toho, že něco není přístupné.
2. Zkontrolujte kontrasty barev
Příliš světlý text na světlém pozadí může být pro mnoho lidí těžko čitelný – zvlášť při zhoršeném zraku nebo na slunci. Správný kontrast je zásadní pro dobrou čitelnost.
Minimální doporučený kontrast pro běžný text je 4,5:1. Pro větší písmo (např. nadpisy) stačí 3:1.
Pokud text splývá s pozadím, může být pro část uživatelů prakticky neviditelný – a tím i nepřístupný.
3. Zvětšete stránku na 200 %
Otestujte, jak se stránka chová při zvětšení – tak, jak ji může používat člověk se zrakovým omezením.
Pomocí klávesové zkratky:
CTRL + (Windows)
CMD + = (Mac – klávesa = bez Shiftu, protože + se na CZ klávesnici zadává přes Shift)
Stránka by měla zůstat čitelná a přehledná. Obsah se nesmí překrývat, vypadávat nebo být nepřístupný (např. text mimo obrazovku bez možnosti scrollování).
Tohle jednoduché zvětšení simuluje běžné potřeby uživatelů se slabším zrakem – a často odhalí problémy v responzivním designu nebo fixních rozměrech bloků.
4. Zkontrolujte alternativní texty (alt texty) u obrázků
Alternativní texty jsou důležité pro uživatele se zrakovým postižením, kteří používají čtečky obrazovky. Popisují, co obrázek znázorňuje.
Klikněte pravým tlačítkem na obrázek a vyberte „Prozkoumat“ (nebo „Inspect“) – otevře se DevTools (nástroje pro vývojáře).
V kódu najděte atribut alt=“…“ u příslušného <img> tagu.
Zkontrolujte, že je v něm popisný a smysluplný text (např. „Červené kolo na trávníku“).
Alt text by neměl být:
prázdný (alt=““),
„obrázek“,
jen souborový název,
nebo nevýznamný (např. „foto123“).
5. Spusťte automatický audit v Chrome
Chrome nabízí nástroj, který rychle otestuje přístupnost stránky a ukáže případné chyby.
Klikněte pravým tlačítkem na stránku a vyberte Inspect (nebo použijte klávesu F12) pro otevření DevTools.
V horní nabídce DevTools přejděte na záložku Lighthouse.
Zaškrtněte kategorii Accessibility.
Klikněte na tlačítko Generate report (Spustit audit).
Výsledek zobrazí například:
chybějící popisky u formulářových prvků (label),
špatné kontrasty barev,
problémy s navigací,
a další zásadní chyby přístupnosti.
6. Použijte čtečku obrazovky (volitelně)
Čtečky obrazovky pomáhají lidem se zrakovým postižením porozumět obsahu webu bez nutnosti vidění.
Mac: Zapněte VoiceOver pomocí klávesové zkratky CMD + F5
Windows: Použijte NVDA (zdarma) nebo Narrator (vestavěný ve Windows)
Vyzkoušejte načíst stránku pomocí čtečky a zjistěte, zda dokážete pochopit, co se na stránce děje. Pomůže vám to zjistit, zda je uživatelské rozhraní (UI) srozumitelné i bez vizuálního vjemu.
7.Zkontrolujte čitelnost obsahu
Text na stránce by měl být srozumitelný širokému okruhu uživatelů.
Nepoužíváte příliš složitá slova nebo komplikované větné konstrukce?
Je obsah pochopitelný i pro člověka s nižší úrovní čtenářské gramotnosti?
Zkuste si text přečíst nahlas. Pokud zní nepřirozeně nebo složitě, je to známka, že by bylo vhodné ho upravit.
Poradíme na konkrétních příkladech, jak na souhlasy s cookies, aby uživatelům nevadily a Úřad pro ochranu osobních údajů je miloval.
Souhlasy s cookies se staly velkým tématem a zájem o ně neutichá. Kdyby vás zajímalo proč, nastudujte si za domácí úkol třeba nedávný dopad Google Consent Mode V2 na Google Analytics a související problematiku.
My se z hlediska UX zaměříme na jak. Jak má lišta s cookies vypadat, aby splňovala aktuální požadavky všech zúčastněných stran, to znamená: uživatelů, zákonů i marketingových nástrojů.
Disclaimer: Když se budete držet rad níže, potěšíte všechny strany (uživatele, Úřad pro ochranu osobních údajů i analytické nástroje). Jestli je ale vaším cílem maximálně naboostovat analytiku, je zažitou praxí některé pravidlo porušit na úkor zákona a čekat, jestli se na vás přijde. Od nás to ale nevíte, rozumíme si.
Proč nestačí mít všechno podle zákona
Najít si zákonem stanovená pravidla pro souhlasy s cookies není složité. Jestli nechcete studovat aktuální znění Zákona č. 374/2021 Sb. o elektronických komunikacích a evropskou legislativu (což určitě nechcete), můžete si projít mnohem stravitelnější doporučení přímo od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Problém však je, že to nestačí.
Kdybyste se doslovně řídili doporučeními ÚOOÚ, návštěvníci vaše webové stránky skoro určitě hned zavřou a půjdou jinam. Odstrašujícím příkladem nechť jsou stránky Českého telekomunikačního úřadu: fakticky za 1, uživatelský dojem za 5.
3 znaky ideální cookie lišty
Tajemstvím je vzít zákonem stanovené podmínky a aplikovat na ně UX pravidla. Jenom tak bude zákon šťastný a uživatele souhlas s cookies co nejméně zatíží.
Na co se tedy zaměřit:
1. Umístění cookie lišty
Podle ÚOOÚ cookie lišta “…nesmí bránit v interakci s webovou stránkou ani v případě, kdy návštěvník stránek ještě nezvolil žádnou z možností ohledně souhlasu s cookies”. Takže rovnou zapomeňte na velký pop-up ve středu obrazovky (jako v našem oblíbeném videu).
Tak dám malý pop-up někam do rohu, říkáte si. Jenže tím si uškodíte. Zákazníci si v klidu nakoupí, okna s cookies si ani nevšimnou a vy budete bez všech netechnických cookies (rozdíly v cookies jsou stručně shrnuté v infoboxu na konci stránky). Pop-upy se s cookies prostě nekamarádí.
Nejčastěji se tak cookie lišta dává jako sticky panel na celou šířku obrazovky u dolního okraje (platí pro desktop, tablet i mobil). Taková lišta totiž nebrání v interakci se stránkou (zákon je šťastný), ale zároveň je dost výrazná, aby při scrollování rušila (uživatel musí kliknout – ideálně na souhlas, ale o tom potom).
Křížek pro zavření může být křížkem pro váš byznys
Pokud je cookies lišta formou sticky panelu na šířku obrazovky (= nejde o pop-up), není křížek pro zavření z pohledu UX opodstatněný. Ani ÚOOÚ na možnosti cookie lištu zavřít bez rozhodnutí výslovně netrvá. V praxi tak křížek ve většině případů neuvidíte.
Někdy ho neuvidíte i proto, že firma sice křížek chce mít, ale vlastně nechce, abyste ho viděli:
Za UX silně doporučujeme křížek pro cookie lištu nepoužívat. Obzvlášť v případě, kdy máte na načtení stránky napojené další pop-upy se slevami, odběrem newsletterů a pod. Křížky jsou totiž pro uživatele nejsnazší a nejrychlejší cesta ven. A vy opět budete bez těch zajímavějších cookies.
Namísto křížku dejte lidem tlačítka.
Ale určitě to nechápejte jako Samsung. Jejich cookie lišta tak moc nápadně připomíná pop-up, že pravý horní roh doslova křičel po křížku. Proto tam dali CTA s nesouhlasem. (A tím porušují doporučení ÚOOÚ o rozmístění tlačítek na cookie liště, o kterém se dozvíte právě teď.)
2. Uspořádání tlačítek se souhlasy
Pro správu cookies si v liště vystačíte se třemi tlačítky: souhlas, nesouhlas a vlastní nastavení. Ale pozor, tato tlačítka nesmí tlačit. Doopravdy. Podle ÚOOÚ “…by mělo být možno souhlas stejně jednoduše neudělit jako udělit…”. Takže na uživatele nevyvíjíte nátlak (se souhlasem, pochopitelně).
V praxi to znamená, že tlačítka pro souhlas a nesouhlas jsou ve stejné rovině (zákon je šťastný). Někdo se s tím nemaže a rovnou dá uživatelům na stejnou úroveň i možnost správy cookies:
Z hlediska zákona tím nic nezkazíte, uživatelsky je přece jen lepší do toho moc nezabředávat a nekomplikovat zákazníkům ano-ne volbu. Přehrabovat se v různých typech souhlasů nechce dobrovolně takřka nikdo. CTA pro vlastní nastavení souhlasu se proto řeší až v nižší rovině cookie lišty a třeba jen textovým odkazem:
Primární, sekundární, terciální..?
Zvídavé jistě napadne otázka: musí tlačítka pro souhlas a nesouhlas i stejně vypadat? Přeloženo do UX terminologie, musí být obě primární? Jako má například web EU:
Případně všechna stejná (sekundární?):
Z hlediska UX slouží dělení na primární a sekundární CTA právě pro upřednostňování, a tedy tlačení ke kliknutí. ÚOOÚ nic o primární a sekundární hierarchii výslovně neříká. Jako příklad dobré praxe zmiňuje “srovnatelné vizuální provedení” tlačítek (ne totožné!). Takže souhlas se nebojí upřednostňovat ani velcí hráči na trhu:
Primární tlačítko pro souhlas a sekundární pro nesouhlas najdete i na stránkách státních institucí nebo Policie ČR (a to je pádný argument při případné kontrole, nemáte zač):
Kromě třech výše zmíněných tlačítek (souhlas, nesouhlas, vlastní nastavení) je dobré myslet ještě na čtvrtý CTA prvek – prolink na více info o cookies (aby bylo dohledatelné, s čím vlastně člověk souhlasí). Doporučujeme ho nemotat do tlačítek, abyste uživatelům nezamotali hlavu ještě více. Bohatě stačí, když ho dáte jako textlink do textace cookie lišty.
3. Textace cookie lišty
O přesném znění cookie lišty zákon mlčí. O to víc se o slovo hlásíme za UX. Textujte cookie lišty tak, aby uživatel musel co nejméně přemýšlet. V začátcích bylo pravidlem mít cookie lištu extra kreativní, copywriteři se na ní doslova vyřádili a sušenkových metafor bylo jako mravenců na lízátku.
Ty nejhorší příklady už jsme radši zapomněli nebo naštěstí zmizely, ale vypadalo to přibližně jako na webu Praha Coding School.
Buďte nudní!
Nepsaná pravidla pro textování cookie lišty jsou jednoduchá. Používejte slovo cookie/cookies. Žádné sušenky! Uživatel se vizuálně chytne na tomhle jediném slově, v dnešní době už ví, o co jde, a rovnou kliká. Nemusí nic číst a trápit se egomaniakálním výplodem copywritera.
A především při textování tlačítek se nesnažte získat Nobelovku. Držte se praxí osvědčených textů:
souhlas s cookies: souhlas, souhlasím, přijmout
nesouhlas s cookies: nesouhlas, nesouhlasím, odmítnout.
vlastní nastavení: podrobné nastavení, spravovat nastavení, upravit souhlas.
Jestli je váš web založený na specifické tonalitě a slovní hravosti, můžete se přeci jen trochu rozjet. Přijatelná míra kreativity adekvátní celému webu je třeba u advokátky Petry Dolejšové (která mimochodem popisuje cookies z hlediska práva překvapivě čtivou formou):
Jsou i případy, kdy se sušenková kreativita sama nabízí. Jako u jednoho z našich klientů, u kterého jsme si vzali vylepšení cookie lišty na starost.
Když budete ale struční a nudní, určitě tím nic nezkazíte.
A také rozhodně nic nezkazíte tím, když se vám do tvorby cookie lišty nebude chtít a necháte to na nás. Jednoduše se ozvěte, my se o vše postaráme.
Infobox: Druhy cookies
1. technické = nezbytné (nutné)
zajišťují základní funkčnost webových stránek (udržují přihlášení napříč stránkami webu, zabezpečení, položky v košíku se nemažou apod.)
nesbírají osobní údaje ani nesledují chování na internetu
není povinnost o nich informovat pomocí cookie lišty, ale musí být o nich na webových stránkách snadno dohledatelná informace (stejně jako o osobních údajích), nejčastěji odkazem v patičce stránky
například webové stránky ÚOOÚ se omezují pouze na technické cookies, takže na vás cookie lišta nevyskočí
2. netechnické = analytické, marketingové
sledují uživatelské chování a personalizaci obsahu
slouží jako podklad pro cílené reklamy
je povinnost o nich informovat pomocí cookie lišty a umožnit nesouhlas se všemi, nebo s vybranými netechnickými cookies
Agentura Medio Interactive připravila ve spolupráci s moderujícím Filipem Podstavcem už pátý ročník odborné konference SEO Restart, kde jsme samozřejmě nemohli chybět ani my. Slovo „odborná” nepíšu jen abych tenhle úvod o nějaké to slovo natáhla, SEO Restart je opravdu osvěžující odbornou výjimkou v dnešní době konferencí, na kterých sice mají řečníci na svou přednášku třeba celou hodinu, ale posluchačům během ní absolutně nic neřeknou. SEO Restart se tak stal příjemným překvapením, ze kterého jsme si odnesli dokonce i nějakou tu inspiraci.
SEO v multi-channel světě od Jana Tichého
První mluvil sám Jan Tichý, předmětem jeho přednášky bylo SEO v multi-channel světě. Má SEO ještě význam, když jsou výsledky vyhledávání zamořeny PPC reklamou? Jak s ní bojovat? A má takový boj vůbec význam, nebo je lepší se asimilovat a využít to nejlepší, ze všech kanálů, které nám dnešní svět nabízí? Je pravda, že lidé trpí bannerovou slepotou a na PPC výsledky ve vyhledávání vůbec neklikají?
Honza mluvil o známém rozdělení přístupů k reklamě na internetu. První zmínil dnes už možná trochu zastaralý SEO-centrismus, který PPC reklamu a další možnosti propagace kromě té „jednoduché a levné” v podstatě ignoruje. A nepříliš překvapivě řekl, že tento způsob SEO už prostě fungovat nebude.
Druhým způsobem přístupu je multi-channelová propagace, která sice pracuje s oběma kanály, ale stále není dokonalá.
Správnou cestou, kterou by se měli obchodníci dnes vydat je cross-channel marketing, který PPC a SEO spojuje a pracuje s oběma druhy propagace tak, aby se vzájemně doplňovali.
V cross-channel světě se nesmíte bát využít všech dostupných kanálů a ani kreativity, jak Honza předvedl na příkladu skákacích bot, pro které značka, která je u nás začala prodávat, při vstupu na trh vymyslela vlastní jméno, které propagovala v offline světě a právě tímto kanálem nalákala potenciální zákazníky nejprve k vyhledání tohoto termínu, a následně k návštěvě webu a případnému nákupu.
Hlavní pointou přednášky Jana Tichého bylo: Nebojte se využívat všech kanálů, pokud s nimi zacházíte správně, budou se doplňovat a vyhrajete na tom jak vy, tak váš zákazník.
Jak se dostat do Featured Snippets od Marie Štouračové
Druhým řečníkem byla Marie Štouračová z agentury RobertNěmec.com, která mluvila o tom Jak se dostat do Featured Snippets, tedy na stále významnější nultou pozici ve vyhledávání Googlu. Featured Snippets, česky „webové definice” je krátký text odpovídající na konkrétní dotaz, který se zobrazuje jako první hned pod placenými pozicemi a láká tak návštěvníky na web, který Google na danou pozici obsadí.
Návštěvnost může podle Marie vzrůst díky této webové definici až o osm procent, v případě hlasového vyhledávání, které u nás zatím není příliš rozšířené, to může dělat deset procent.
Přestože je u nás nejčastějším druhem tohoto vybraného obsahu odpověď na otázku „co je…?” featured snippets má více forem:
Co je…?
Jak…?
Proč…?
Výhody a nevýhody…
Jaká je cena…?
Jaký je program kina….?
Srovnání….
Zkrátka a dobře, Google už nechce jen směřovat lidi na naše weby, ale chce být schopný splnit vše, co jim na klávesnicích vidí, vlastními silami.
Důležitou otázkou tak zůstává – jak se do FS dostat?
I na to Marie odpověděla a její odpověď vás s největší pravděpodobností příliš nepřekvapí. K tomu abychom se do FS dostali, musíme analyzovat vyhledávací dotazy (například „co je linkbuilding”), naší konkurenci z pohledu FS a naplnit náš web kvalitním obsahem, který tyto vyhledávací dotazy zodpovídá. Text by měl být 200 – 300 znaků dlouhý a obsahovat klíčové slovo alespoň 2x – 3x.
Dalšími faktory, podle kterých Google obsah do FS vybírá je umístění webu ve vyhledávání – pokud je ztracený za desátou stránkou, na FS můžeme zapomenout. Text by měl být také objektivní a kvalitní – no a kromě toho všeho samozřejmě záleží také na náladě Googlu samotného.
Posledním řečníkem v prvním bloku před přestávkou byl Martin Šimko, který nám ukázal jak na Rychlou analýzu zahraničních trhů. Na vlastních projektech předvedl, že je taková analýza nehledě na neznalost cílového jazyka vlastně hračka a nezabere vám více než čtyři hodiny.
Jsou SEO a UX rivalové, nebo parťáci od Jana Kvasničky
Jsou SEO a UX rivalové, nebo parťáci? Na to odpovídal sálu plnému „seařů” známý UXák na volné noze, Jan Kvasnička, který si odvážně nebral servítky ani s jednou stranou. Největším problémem je podle něj vzájemná nevraživost obou stran. Jedna strana (SEO) má smýšlení robotů a na uživatelích jí vlastně nesejde a naopak. Přitom mají vlastně svým způsobem pravdu oba a proto je důležité, aby spolu velmi těsně spolupracovali a neohrnovali nad sebou vzájemně nosy. Také by samozřejmě oba měli mít trochu vhledu do konkurenčního oboru, ale je důležité, aby při tvorbě nového webu byly zastoupeny obě strany.
UXák sice může mít podle Honzy skvělý vhled do SEO a naopak, ale přesto by na projektu neměly být obě role zastoupeny jedním člověkem.
Obě role by měly myslet na jedno – nejdůležitější je zákazník a byznys. Komunikujte mezi sebou, mějte se rádi a hlavně – mějte se svým protějškem dostatek trpělivosti.
Lokální SEO od Ondřeje Bělského
Posledním řečníkem, kterého zde zmíním, bude Ondřej Bělský z Alza.cz, který mluvil o stále důležitějším Lokálním SEO. Ondřej ukázal, jak pomocí několika jednoduchých kroků, ke kterým je potřeba nula technických znalostí, vylepšili návštěvnost z organicu na kontaktní stránku Alzy ze sta návštěv během tří let na 7000 návštěv měsíčně.
Důležité je mít vyplněné všechny důležité informace: od otevírací doby a vytíženosti pobočky, přes mapu a popis, kudy se k vám zákazníci dostanou a fotografie prodejny. Při vyplňování informací o sobě je potřeba dávat pozor, aby byly ve všech službách Googlu konzistentní. Nepodceňujte ani sociální signály, personalizaci, komentáře a recenze. Obsah týkající se poboček by měl zkrátka být stejně jako jinde vyčerpávající a přehledný.
Tímto svůj report ze SEO Restartu ukončím, přestože ostatní prezentace a případové studie byly stejně zajímavé a poučné jako ty dnes zmíněné. Pokud vás zajímá, jak na překlad webu a zahraniční lokalizaci, co za peklo si můžete prožít s boty a jak je využít ve svůj prospěch nebo pokud chcete expandovat do Německa a potřebujete se vzdělat na téma německého SEO, můžete se podívat na všechny slidy z přednášek přímo na webu Media.
Případně se podívejte na další články k SEO restartu:
Filtrování produktů na stránkách kategorií je ve světě SEO dlouhodobě diskutované téma a většina e-shopů ho nemá vyřešeno správně (resp. optimálně). Přitom jde o velmi důležitý prvek na webu, protože jeho optimální navržení po technické stránce rozhoduje o tom, zda budou vyhledávače tyto stránky generované na základě filtrů zobrazovat ve výsledcích vyhledávání nebo ne.
Navíc jde o stránky pro e-shop klíčové, protože typický návštěvník takové stránky přijde z vyhledávače prostřednictvím velmi specifického, často přímo prodejního dotazu. Při špatně navržené filtraci e-shop o tyto návštěvníky zbytečně přichází.
Navrhnout filtraci co nejoptimálněji je dřina a řešení je vždy potřeba přizpůsobit danému projektu. Přesto můžeme určit několik obecných bodů, které mohou být všem projektům společné a jejich dodržení je takovým nejnutnějším základem pro využití potenciálu zmíněných výhod.
Jaké základní vlastnosti by měly filtry mít?
1. Hodnoty filtrů je vhodné udělat v podobě zaškrtávacích boxů – to je výhodné i z důvodu, pokud budete chtít uživatelům nabídnout možnost výběrů více hodnot od jednoho filtru.
2. Každá hodnota filtru má na sobě navázán klasický html odkaz a vede na jedinečnou url. I když vyhledávač Google umí už řádku let dobře pracovat s Java Scriptem, není vždy pravidlem, že s ním na vašem webu bude pracovat správně. Navíc tu máme vyhledávač Seznam.cz, kde je výsledek úplně nejistý.
3. Hodnoty filtrů se načítají podle aktuální dostupnosti v databázi, tedy na základě produktů, které jsou skutečně na webu pro daný filtr k dispozici. To je výhodné z několika důvodů:
Uživatel ihned vidí, kolik produktů je pro daný filtr k dispozici.
Uživatel se nemůže dostat přes filtry na stránku, kde nebude žádný produkt – proč někomu nabízet prázdnou stránku, kde je v lepším případě jen informace o tom, že produktu není k dispozici, a že je na výběr nějaký podobný…?
Roboti vyhledávačů nebudou procházet tuny zbytečných kombinací filtrů, které reálně dlouhodobě nenabízí žádný obsah, což souvisí s optimalizací tzv. crawl budget.
4. Různé pořadí kombinací filtrů musí vždy vygenerovat stejnou url adresu. Jinými slovy, pokud si zvolím na e-shopu se zážitky nejprve dárky pro muže a potom výpis zážitků omezím pouze na region Praha, musí mi filtr vygenerovat stejnou url, jako v případě, že si nejprve omezím výběr na zážitky v Praze a potom pouze ty, co jsou pro muže.
Které filtry indexovat, a které ne?
Především bychom měli přemýšlet o tom, které stránky vůbec nechat roboty procházet, a to hlavně z důvodů zmíněného objemu crawl budget. Naším cílem by totiž mělo být optimalizovat cesty robotů napříč webem tak, aby procházely zejména pro nás významné stránky, nikoliv všechny stránky webu.
Nepotřebujeme si crawl budget „vyplýtvat“ na stránkách, které pro nás nemají reálný přínos. Procházení stovek tisíců nepotřebných kombinací filtrů může také značně zatěžovat server, a serverová odezva má zpětně vliv na velikost přiděleného crawl budget.
Jak zakázat procházení nepotřebných kombinací filtrů?
Ideálně pomocí souboru robots.txt, který je pro tyto účely určen. Jednoduše si definujeme pravidlo, které pokryje pro nás nepotřebné kombinace filtrů (pomocí analýzy klíčových slov a dat z Google Analytics zjistíme, které stránky nepotřebujeme, aby vyhledávače nabízely ve výsledcích hledání).
V případě parametru v url použijeme k vyloučení tento parametr a řádek v robots.txt může vypadat např.:
Disallow: /*cena=
Tím vyloučíme procházení všech url obsahující parametr cena.
Obdobně nezapomínejme zakázat i procházení vícenásobných filtrů!
